Etapa #2: Tanger-Marakéš

Dnešní etapa není bůhvíjak dlouhá. Cílem je dojet do Marakéše, najít kemp, a ubytovat se tam. V našem hotelu nespí z ostatních účastníku rally nikdo, a tak zatím nevytváříme žádné aliance. Prostě jdeme ráno na snídani, což by se mohlo zdát v přímořském hotelu jako rutinní akce, ale není tomu tak. Pikolík to moc nezvládá, ale nakonec nějaký ten croissant, bagetu, máslo a marmeládu přecijen dostaneme. A čaj. Pořádně sladký čaj, jak je v Maroku zvykem.

 

Mezitím v Tangeru začíná ranní špička. Než se vymotáme z hotelu, dostáváme se do nejhoršího. Navigace nás neochvějně vede jeho ulicemi, ale že je půlka města rozkopaná, jako by tady chtěli začít stavět metro (a tomu teda moc nevěříme), navigace zatajuje. Takže si musíme pomoci sami. Do toho zase chcípá motor. Karburátor jeden zas... Proboha proč. 

 

Jakmile jsme na dálnici, jedeme. Dálnice je prakticky prázdná, a tak není moc co řešit. Na jednom odpočívadle řešíme, co s otáčkama. Dost možná jsme nabrali špatný benzín. Řešíme to doplněním u Shellky a po pár kilometrech se auto lepší. Máme vyhráno? No to zdaleka nemáme. Ale jedeme. Obchvat Rabatu je dost bída, provoz jako kráva, dálnice není placená a je to vidět. Obchvat Casablanky je už lepší, ale nějak jsme se zakecali a přejeli odbočku na Marakéš a musíme se kus vracet. Nevadí, času je dost. Až tolik, že na půl cestě do Marakéše odbočujeme z dálnice a kvalitní souběžnou okreskou, téměř bez měst, přijíždíme na severní předměstí města, kde je náš kemp. Chvilku ho hledáme, navigace nás vedla terénem a to my neradi, naštěstí existuje asfaltová alternativa.

 

Na recepci kempu nás odchytává Tomáš, doktor ze slovenského Subaru, že kupuje chatostan za 75€ a je tam prý pět postelí, tak jestli chceme ty dvě volné. Chceme, dáváme po 15€. Máme vlastní sprchu i záchod, a připadáme si jako králové - šéf Andrew bydlí o dvě chatky vedle. Sice to není nejlevnější, ale nemusíme rozkládat a balit stan, za který bychom taky něco zaplatili. A jak se ukazuje, není to špatné rozhodnutí. Sotva jsme stihli na vařiči uvařit nějaké ty hostince, začíná drobně pršet. Některé týmy ještě nestihly dorazit, a už prší víc, a v noci přijde hotové vodní peklo. Průtrž mračen trvá několik hodin. Jak to asi bude zítra vypadat venku? A co teprve v horách?

 

 

Fotky z etapy najdete na našem facebooku.